Roman Enders
- Počet článků 174
- Celková karma 23,29
- Průměrná čtenost 716x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Roman Enders
Pat a Mat v reálu.
Dvě loutkové postavičky kultovního animovaného seriálu trefně vystihují náš charakteristický národní rys - opravit si všechno v domácnosti svépomocí a to i za cenu činnosti na hraně zdraví, či dokonce života.
Roman Enders
Doma s Covidem: Jak jsem potěšil Francouze.
Tak už mě ta potvora dohnala taky. Čtrnáct dní v izolaci, už nevim, jak bych ležel, celý spodek vyřazenej. Rozhodně žádná hitparáda. Netflix ani Oliheň mě neláká. Lidi se po tom sháněj houfně a to je samo o sobě "známka punku"
Roman Enders
Snad se jen odstěhovali...
Nejen dlouhé podzimní večery, ale i příspěvek kolegy blogera Davida Vlka na jeho fb profilu mě inspirovaly k napsání této úvahy. David se zde zmiňuje o třídním srazu, kam již nemohl dorazit jeden z jeho nejlepších kamarádů.
Roman Enders
Jolka
Mnozí znají ještě ze školní ruštiny. Tam nás učili, že jolka je prostě jedlička. Z dnešních encyklopedických serverů se dovíme, že jolka je ruská novoroční slavnost, spojená se stromkem.
Roman Enders
Pašeráci a srabi
Klacek strašně toužil stát se trampem. Kluk, který vyrůstal na žižkovském Jarově jako dříví v lese. Tomu také plně odpovídala jeho přezdívka. Ještě dlouho po vyučení stále neochvějně toužil stát se trampem.
Roman Enders
Co přinutí člověka běhat?
Divoká zvířata? Ta radši utečou sama. Tramvaj? Ale kdeže. Za chvíli je tu další. Jen tak z plezíru? Taky ne. Na vítr ve vlasech máme dnes lepší vychytávky. Vlak? Tak, tak. Ale přecejen trochu jinak...
Roman Enders
Knižní duchové a zjihlí sígři
Čas tlejícího listí, plápolajících svíček a strašidelných grimas, vyřezaných do slupek velkých plodů, jež nás straší u mnohých stavení.....Ne, že by mě to nějak rozhodilo, jenom jsem si vzpomněl na čas učňovskejch brigád
Roman Enders
Chov Pražáka na venkově
Žít na venkově bylo jedním z mých "velkých" snů. Od útlého dětství přes pubertu až do dospělosti. Měnily se jen důvody, pro které jsem tam chtěl pobývat.
Roman Enders
Co by sis nejvíc přál? Metr sněhu!
S otázkou "kdyby sis teď mohl něco přát, co by to bylo?" byl konfrontován téměř každý. Odpovědi byly různorodé, jako sami tázaní, ale vesměs očekávané. Od bombastických(Ferrari, vila na Floridě) až po rozumné(zdraví, láska)
Roman Enders
Útěk z nečekaného vězení
Rovnou do ráje! Příběh, jež se stal před pětadvaceti lety a jak se někdy říká, stejně kily. To proto, aby se tak trochu objasnila a omluvila neskonalá troufalost a sebechvála, jež je v příběhu obsažena.
Roman Enders
Hron poprvé
Hron. Drnčivý, tajemný, možná až hrůzný název řeky. Na březích našich řek za svitu ohňů, tónů kytar a klokotání rumu o něm jdou zvěsti. Nejsou vůbec špatné. Takto se kdysi zrodil můj velký vodácký sen.
Roman Enders
Světové kraslice v Mokropsech
Trochu ohlédnutí za nedávnými svátky, taky možná trochu návod, jak si je příště trochu zpestřit. Taky odlehčení od příšerného obžerství, jež je zpravidla doprovází.
Roman Enders
Baby - sitting
Prý moderní výraz pro hlídání dětí. Navíc oblíbená výdělečná činnost. Za našeho mládí byl ale běžným údělem starších sourozenců, kteří občas ,,vyfasovali" ty mladší, aby si rodiče také ,,vyrazili z kopýtka."
Roman Enders
Zahrajte kuchyňským Božkám!
Inspirací k tomuto hořce - chutnému ohlédnutí mi byl nedávný článek kolegyně Jitky Štanclové, ve kterém se zmínila o vaření na školním lyžařském zájezdu.
Roman Enders
Mokropeský masopust - sláva radosti z venkova!
Ač rodák z pražského Žižkova, vždy mě přitahoval život na venkově. Doposud se mi to bohatě vyplnilo jž dvakrát. Před lety víska Věž na drsně malebné Vysočině a poměrně nedávno, zato téměř 15 let jsem často pobýval v Mokropsech.
Roman Enders
Ježíšek k ježíšku
,,Tak vidiš, zase si ho prošvih!" říkala máma před rozzářeným stromkem v průvanu z otevřeného okna a hromadou ledabyle rozhozených balíků. ,,Ale teď to bylo opravdu vo fous, snad vo dvě vteřiny. A tys ho viděla??!"
Roman Enders
Kóma na D8
,,Řidič upgradovaný na osvětlovače!!, Andělem smrti známé kapely!!" Takovéto titulky mohl vyřvávat kamelot ve vestibulu metra, pokud by se nedejbože tento vzácný příběh náhodou dostal na stránky našeho bulváru....
Roman Enders
Sloni v jahodách a fichtl
,,Víš, proč má slon červený voči?....Ne. Aby byl dobře maskovanej v jahodách. Hmmm. A viděl si někdy slona v jahodách?...Ne. Tak vidíš, jak je dobře maskovanej!!"
Roman Enders
První, navěky tvá....
Jmenovala se Alenka. Chodila se mnou do stejné školy a od třetí třídy i do stejné třídy. A já chodil jako v mátohách. Byla se mnou stále. Za bdělého stavu i když jsem zavřel oči, stála za nimi jak přišitá. Ty dlouhé, rovné zlatohnědé vlasy, jemný oválný obličej a oči modré, až do tyrkysova.... Jejich pohled šel ale jinam, tedy pokud jsem se zrovna díval...
Roman Enders
Králičí "posvícení"
Cesta k prababičce do Divišova u Vlašimi byla za mého dětství vždy velkou událostí. Konala se zhruba dvakrát do roka a moji prarodiče z pražského Žižkova se na ni připravovali týden dopředu. Vždyť to bylo poctivých šedesát kilometrů...
| předchozí | 1 2 | další |
