Kvůli té druhé válce jsem nepoznal tátu, padl když jsem měl dva roky. Hezkej večer!

ja melHorste trochu stesti, u mne to byl deda. ale ten nepadl na fronte. Aby mne prominetni syncek netahal za slovo.

hezky, klidny, rozumny

karmu jsem prilepil

Muži byli po tisíciletí vychováváni k boji. Vybavuje se mi jakési rčení: správný chlap jde na vojnu, nechodí tam jen kryplové. - Vojáci byli ctěni jako hrdinové. Chlapci byli vychováváni k boji už malí například pohádkami a hrdinskými legendami. Dívka samozřejmě chce za muže hrdinu, voják, ne zbabělce....Čili tak měli nastavené mentální programování lidi vždy - sta tisíce let a ke změnám ve směru k pacifismu se začalo společenské mínění přiklánět , až po apokalypsách typu 1. a 2.světové války. Nicméně např. v Americe se pořád pěstuje kult silného rváče, který také má jít bojovat za vlast. Známe to z filmů všeho druhu. Je to spojeno s vlastenectvím a všude musí vlát americká vlajka. Taky mám dojem, že někdo jako Němci tvrdili, že každá generace potřebuje zažít válku. I přírodní lidi byli a jsou vrahounské povahy - zabít si nějakého nepřítele a ozdobit se jeho skalpem, případně lebkou vyzdobit svůj obýváček, to patří globálně k správnému chlapovi.

Je těžké se nevyjádřit. A je fajn, že ses za sebe vyjádřil rozumně a s citem Aspoň tak to vnímám.

Táta byl na východní frontě, přežil. Když po válce chlapi v hospodě nadávali, jak to tu za války bylo špatné, že ani ten salám nestál za nic - tak mlčel.

To mi přije často na um, když čtu ty blogy a příspěvky statečných, zapálených bojovníků a stratégů ... od klávesnic.