Dobrá mysl a lennonovské brýle

"Dobrý den, volám z XY reality, měl byste dvě minuty čas?" Příjemný hlas slečny mě udrží po ránu u telefonu. "No dobrá, no."

"Jé, tak to jsem ráda.... máte už nějakou zkušenost se zhodnocováním svých prostředků?

Počkejte, ale mluvila jste přece o nemovitostech..?

Ano, my tady v XY reality rozjíždíme právě projekt s dluhopisy pro firmy a teď nově i pro jednotlivce a vy jste jedním z pr....

Jó, tak to ale pláčete na špatnym hrobě. Já to nemám ani za co koupit"(smích)

"Jo, tak to jo. Děkuju vám každopádně za tu upřímnost.

Jo, to je fakt, takhle vám to asi nikdo neřekne. Víte, já žiju takovej veselej život a tímhle se nenechám rozházet.

(Smích) "Tak ten vám teda přeju...a nějaké spoření jste třeba nikdy neměl..?

Ale to asi jo. Posílám pětikilo na důchodový, ale to je sranda, že jo?"

(Smích)

"To se ani neptám, kde jste vzala na mě číslo. Svět je holt propojenej. Chudák Lennon by se divil, jak se mu ten svět propojil...

(Smích)

Myslím, že takovejch slečen je na tohle škoda. Ale kdybych Vás pozval na kafe, byl by to harašment, ketkóling a mě by čekal in(m)píčment (Smích, loučení) (vlastně spíš nečekal)

A pak mám přece svoji Jaru!!

Krásné páteční dopoledne:)