Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Neobyčejní lidé z venkova

Venkovští burani versus městští intelektuálové. Toť prý jediné správné rozdělení obyvatelstva naší jinak krásné země. Přes to prý nejede vlak...

S největší pravděpodobností se jedná o rozdělení účelové a to pouze v médiích. Ti, kdož tyto ptákoviny odhodlaně šíří totiž nikdy nemohli být na venkově a už vůbec ne ve slovenské dědině Vel´ká Čausa.

Já vím, Slovensko. Já ho pořád beru tak nějak za "naše." Jo, jsem federalista a tak nějak s výhradami i unionista. Před lety nás bez nás chytří pánové hrdinně rozdělili, abychom se zakrátko sešli zase v trochu jiné a větší "bandě."

Tady šlo o "unijní" stěhování kluka ze zmíněné vesnice, říkejme mu třeba Mišo. Ten pracoval tři roky v autoservisu v pražských Holešovicích a všechny "poklady", které za tu dobu shromáždil do pronajatého bytu se rozhodl přemístit do svého rodiště.

Když je to daleko nebo o víkendu, tak má takováto zakázka šanci propadnout sítem přesyceného "medvědího" dopravního trhu až ke mě.

Přistavil jsem tedy minulou sobotu velkou dodávku do Holešovic. Po předešlých obavách a díky nim následném pečlivém skládání nakonec v autě zůstal ještě metr krychlový "vzduchu." Na moji poznámku, že toho mohli nakoupit klidně ještě víc, všichni vybuchli smíchy. Mišovi se totiž podařilo získat i přítelkyni a nějaké děti. Pro mě to byl signál, že bude veselo.

Vyrazil jsem na cestu. Oni prý musí ještě na poštu a pak vyrazí za mnou "raketou" - Passatem a někde mě doženou. O poště tu bude ještě řeč. Nezklamala!

Slavná Česká pošta byla pravděpodobně hlavním důvodem, proč jsem do cíle dorazil ještě dlouho před Mišou.

Uvítací výbor, jež mě čekal již za tmy v cíli, byl však ohromující a povzbuzující.

Mišův otec Fero se ženou, dalších asi pět sousedů, mnozí se ženami či přítelkyněmi a nepočítaně dětí. Na Ferův pevný stisk ruky jsem odpověděl "dobrý den."

"Dobry děň!!" vyděsil se Fero. "Pozeraj, aká je tu tma, ty k*kot a ty vravieš dobry děň!?"

Všichni vybuchli smíchy a já s nimi. Tím bylo vše zachráněno. Než dorazil Mišo, bylo složeno a já seděl v jejich sklepní "pařné místnosti" u druhého talíře znamenitého guláše. Přitom Fero povídá: "Roman, teďko sa ale prosímtě neuraž, ja najprv myslel, že ty ako Pražák seš taký p*čus. Vieš, čo je to p*čus, nie?

Jo, to bude něco, jako k*kot...?

Presně tak!! Ale ty si fajny!" A byl jsem členem "rodiny."

Do takto krásného souznění dorazil Mišo: "vy stě išli akosi rýchlo...?

Čože, vy si vykatě?" divil se Fero. "My, dokud se v Praze neznáme, tak si vykáme." Mišo to potvrdil. "My sme vůbec v tý Praze tak zblblý, že řikáme dobrý den i když je tma...."Ty kokso, to ste tam teda v tej Prahe pekný p...." Výbuch smíchu utnul další Ferův výraz, který by normálně byl na mezinárodní roztržku. Ale nebyl. Základní poučka pro cestovatele, že v cizí zemi a prostředí se máme co nejvíc přizpůsobit domorodému obyvatelstvu a ničemu se viditelně nedivit, funguje spolehlivě.

Bleskne mi myšlenka na můj velký vzor - Marca Pola - syna benátského kupce, jež se dohodl dokonce i s Kublaj-Chánem, vnukem samotného Čingis-Chána a to byl nějaký válečník! Přiznám se, že se začínám cítit, ale opravdu trochu, jako Marco Polo.

"My nie zme dedina, my sme taká komunita!" Toto Ferovo zvolání vysvětluje tykání, trochu hrubší výrazy i množství sousedů, sedících kolem "společenskej izby."

"A zostaněš do rana, hej? Vedˇto je dané!!"

A sakra!! Zazvoní lahve a borovička a hruškovice na stole hovoří jasně, hezky, ale nebezpečně.

"To vopravdu nemůžu, mám zejtra s bráchou další stěhování." To mě naštěstí zachránilo. Navíc to byla pravda. Jinak řeči o tom, že musím ke svojí Jaru, by byly k ničemu. Zvláště, když na moji počest pozvali dokonce "fajnu slobodnu susedu", bodré "děvče" ze sousedství.

Velkolepé loučení však nebralo konce. Též "výslužka", abych snad na cestě neumřel hlady, byla k neunesení: "abych toho zpátky nevez víc, než sem!!" Vyprovázel mě smích a neuvěřitelně přátelská atosféra. Věřte, nechtělo se mi odsud. Slovensko mám rád a na venkově jsem již něco prožil...

Dva talíře guláše již udělaly své.  Přecpaný žaludek zvedl bránici, ta zatlačila na vegetativní nervstvo...nevím, jak u koho toto působí. Mě začala najednou přitahovat světla protijedoucích aut na zpáteční cestě, jak lampa můru. V zatáčkách  někde u Uherského Hradiště byl na tom řidič protijedoucí dodávky asi podobně. Najednou rána jak kyjem - bylo to taky u odbočky na Kyjov a zpětné zrcátko zmizelo. Zastavil jsem otřesen kousek dál, šel obhlídnout škody a čekal, zda se protijedoucí nevrátí. Pak mě napadlo, zda nečeká on podobně na mě a kousek jsem se vrátil. Nečekal. Na co taky. nejspíš bychom dospěli ke konsensu, že si každý koupíme nové zrcátko, což já nakonec učinil. Jen Česká pošta se mi ho marně a stále "neúspěšně" snaží už od úterka doručit k Jaru do práce, kde jsou pořád. Třeba čeká právě na takový uvítací výbor před dveřmi, jako jsem měl já na Slovensku. Vždyť je přece daleko renomovanějším dopravcem!

 

 

Autor: Roman Enders | pátek 9.2.2018 12:59 | karma článku: 21,40 | přečteno: 954x
  • Další články autora

Roman Enders

Pat a Mat v reálu.

Dvě loutkové postavičky kultovního animovaného seriálu trefně vystihují náš charakteristický národní rys - opravit si všechno v domácnosti svépomocí a to i za cenu činnosti na hraně zdraví, či dokonce života.

17.2.2024 v 14:58 | Karma: 23,29 | Přečteno: 616x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Highway to Hell

Jasně, AC/DC! jistě tuší tak 85% z vás, možná i výjev z fiction-fantasy výtvoru. Vězte, že v tomto konkrétním případě jste úplně vedle i když zas tak úplně......?

20.1.2024 v 13:09 | Karma: 9,98 | Přečteno: 308x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Veřejně stravovací dobrodružství

Vím, připomínat restaurační stravování v době svátečního, vesměs domácího hodokvasu je trochu za hranou, leč k tématu.

29.12.2023 v 11:46 | Karma: 18,97 | Přečteno: 507x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Just in time aneb bílé Vánoce na dálnici

Nejoblíbenější slogan přepravních společností měl nejspíš na svědomí "noční party jam" na naší "mother of the road" - D1

24.12.2023 v 9:56 | Karma: 40,21 | Přečteno: 4275x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Pojedou další vlaky...

Říkají ve Švédsku. Přísloví, hodně podobné našemu, též s vlakovou tématikou, odkazuje ale na zcela odlišnou životní filosofii.

23.12.2023 v 12:04 | Karma: 19,65 | Přečteno: 570x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Nová hračka - návod se ale nikomu číst nechce:)

Přímá volba prezidenta je v rukou lidu nový nástroj, se kterým ještě neumí zacházet. Soudě podle emocí a debat, či spíše hádek na internetu.

26.1.2023 v 8:46 | Karma: 9,95 | Přečteno: 299x | Diskuse| Společnost

Roman Enders

Ještě jsem nebyl in a už jsem retro.

Taky se vám stává, že slyšíte v radiu písničku a říkáte si: "tak to je přesně o mě!" Máme tady zimní slunovrat a to je den, od kterého bude jenom líp, neb se k nám Slunce navrací.

21.12.2022 v 21:14 | Karma: 17,34 | Přečteno: 416x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Check republic

S oblibou si děláme legraci z cizinců, kteří naši zemi přiřazují k Jugoslavii, Rusku, Maďarsku, Rakousku, či si nás pletou s Čečnou a podobně.

15.12.2022 v 0:38 | Karma: 20,49 | Přečteno: 657x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Zpoždění deset dnů? S ČD žádný problém!

Vlakem jezdím zcela vyjímečně a spíše ze srandy - a o tu není na našich drahách opravdu nouze. Někdy je toho, věřte mi, opravdu příliš i na mě.

7.7.2022 v 20:05 | Karma: 33,76 | Přečteno: 4431x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Něco o válce...

Téma, které dneska nepřekvapí. Možná v mém podání. V dětství jsem často pobýval o víkendech u prarodičů. Ti chodili brzo spát, ale ještě, než usnuli, se dlouho v posteli bavili většinou o válce...

24.3.2022 v 13:03 | Karma: 19,11 | Přečteno: 627x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Koňopeč a revize hospodské kuchyně

Běžná víkendová akce fyzicky stárnoucí, avšak psychicky stále pošetilejší party, kde "průvodní jevy" pomalu začínají převažovat nad hlavním programem akce.

13.1.2022 v 20:31 | Karma: 14,12 | Přečteno: 405x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Doma s Covidem: Jak jsem potěšil Francouze.

Tak už mě ta potvora dohnala taky. Čtrnáct dní v izolaci, už nevim, jak bych ležel, celý spodek vyřazenej. Rozhodně žádná hitparáda. Netflix ani Oliheň mě neláká. Lidi se po tom sháněj houfně a to je samo o sobě "známka punku"

23.12.2021 v 20:49 | Karma: 37,38 | Přečteno: 4110x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Snad se jen odstěhovali...

Nejen dlouhé podzimní večery, ale i příspěvek kolegy blogera Davida Vlka na jeho fb profilu mě inspirovaly k napsání této úvahy. David se zde zmiňuje o třídním srazu, kam již nemohl dorazit jeden z jeho nejlepších kamarádů.

16.11.2021 v 21:29 | Karma: 23,83 | Přečteno: 731x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Tyrolské prozření

Rakousko je země jak zahrada u zámku z kreslené pohádky. Vcelku pozitivní dojem, ale i tak relativní. Z mého pohledu je to země nelidsky, nechutně, až sterilně čistá.

10.11.2021 v 17:16 | Karma: 23,53 | Přečteno: 722x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Jolka

Mnozí znají ještě ze školní ruštiny. Tam nás učili, že jolka je prostě jedlička. Z dnešních encyklopedických serverů se dovíme, že jolka je ruská novoroční slavnost, spojená se stromkem.

24.12.2020 v 8:39 | Karma: 14,70 | Přečteno: 426x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Expedice Žižkov - Karlín

Ne, nemýlíte se. Současná bojovka, ať už jí spustil kdokoli, má i svůj pozitivní dopad. Učí nás hledat dobrodružství a povyražení daleko blíže, než jsme byli zvyklí. Nyní i v rámci svého města, ulice, či pod naší postelí.

29.3.2020 v 10:04 | Karma: 15,77 | Přečteno: 338x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Zachraňme zvíře!

Dnešní doba je plna rozporů. Lidi jsou na sebe jak saně a naopak se čím dál víc snaží něco zachránit i kdyby to měli zabít. Jenom pořád ne a ne pospolu žít a nechat žít...Ale ono si to sedne...

28.6.2019 v 10:41 | Karma: 18,71 | Přečteno: 359x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Těšíte se domů?

Ano i po dvou týdnech, strávených v tak úžasné zemi, jakou je Řecko se i člověk, označovaný často za dobrodruha těší do země, kde "proud řeky stříká na dřevěnej splav."

20.6.2019 v 9:36 | Karma: 15,44 | Přečteno: 468x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Nebojte se, budete ušetřeni...

Casting neboli výběr vhodných typů pro film a jiné natáčení je určitě nejčastějším způsobem vstupu do magického "Světa filmu."

16.5.2019 v 9:29 | Karma: 13,21 | Přečteno: 364x | Diskuse| Osobní

Roman Enders

Nová čočka je fakt "čočka."

Nejde zde o potravinářskou komoditu, jež se obchoduje v tunách na burze obilovin a luštěnin. I když taková čočka na kyselo s párkem - šlágr našich lidových jídelen - no řekněte, kdo by odolal!

9.4.2019 v 18:41 | Karma: 22,64 | Přečteno: 777x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 174
  • Celková karma 16,63
  • Průměrná čtenost 716x
Žít a nechat žít.