Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Benátky na kánoi

11. 03. 2017 9:02:15
Pozor, neplést s BnJ, ale skutečně "Venezia con canoa". Město na Benátské laguně, tisíckrát diskutované, tisíckrát popsané, milované i zavrhované... věřte, že z paluby vlastní kanoe je to uplně nový pohled a rozměr.

"Benátky? Tam jsem byl x - krát! Ale Benátky na kánoi!! No, to musí bejt dobrý...ale pustěj vás tam vůbec? A dyť to musí šíleně smrdět!!"

Na jaře roku 1990 řekl starosta Benátek pro list Corriera de la Sera: "Návštěvnost města se proti loňsku zvýšila mnohonásobně. Největší část návštěvníků tvoří ale zvláštní lidé, patrně z Východu. Jejich bizarní autobusy tvoří řadu až do Mestre. Nejsou ale nebezpeční. Chodí nehlučně po městě, nic nekupují, pouze okukují památky. Pak se zastaví někde u kašny na svačinu, kterou si přinesou a zbudou po nich jen zmuchlané papíry a staniol."

Se žižkovským JAWA - klubem jsme v tom samém roce přijeli s ještě bizarnější pošťáckou Avií, jež předtím absolvovala neméně dobrodružné peripetie v Jugoslávii. Z její střechy jsme sundali dvě laminátové kanoe a jeden kajak a provedli průzkumný "prvosjezd" křivolakých benátských vodních uliček. Úžasná akce.

Od té doby jsem ji v podstatě pravidelně zařazoval do přehledu našich letních akcí. Lidé to obdivovali, ale zároveň měli strach. Jen kamarádka Ivča se trpělivě celá ta léta hlásila vážně. Až v r.2011 se našel dostatečný počet odvážlivců - tedy spíš -kyň a akce se uskutečnila. Vyrazili jsme jednoho pátečního, květnového večera a k ránu se nám postavily do cesty italské Dolomity.

Těsně po rozednění s nimi ženu "koně" vysokohorskými sedly Falzerego a Sella se scenériemi Dolomit, aby měli ten "městský výlet" trochu zpestřen - a oni spí!

Probudí se pořádně až v Cortině d ́Ampezzo, odkud jdou na krátký výlet k řece Boite, zatímco teď spím já.

Večer uděláme průzkum města autobusem přímo ze zastávky před kempem Rialto

Při večerní průzkumné procházce městem se začíná morálka účastníků rozpadat a objevují se opět známé pochybnosti: "a pustí nás sem vůbec a v tomhle provozu a neni to nebezpečný??" Vrátíme se do kempu a tam to trochu přebijeme kytarou a rumem.

Další den dopoledne zatroubím nekompromisně k odjezdu. Odbočíme z mostu, spojujícího Benátky s pevninou na nové parkoviště - uměle vybudované poloostrovy. Všichni sedí jak zařezaní, kromě Ivči, která září napětím a očekáváním. Začneme jako první s Jaru a Ivčou foukat lodě. Ostatní se vláčně přidají. Stejně - bez šťávy, je i spuštění lodí do břečky kolem parkoviště.

Vplouváme pomalu do první "ulice" a první plavidlo, které potkáváme je rychločlun místní policie. Snědý policista na přídi ve slunečních brýlích se na naše děvčata zubí a mává....Ty zázrakem ožijí a mávání opětují tak urputně, že málem převrátí své lodě. Skoro to vypadá, že chtějí, aby je zachraňoval.

Tímto setkáním je nálada rázem zaručena a všechny se chutě opřou do pádel, jakoby chtěly policejní loď dohnat

Projíždíme hlavním Canalem Grande a míříme vpravo do úzkých uliček

Vodácké nadšení již v celé partě

Plavba křivolakými zákoutími

V případě bloudění je v každé lodi k dispozici zalaminovaná vodovzdorná mapa

Tam se nevejdeme!!!

...vešli

Místní vodní taxikáři vyžadují levostranný režim jízdy "keep left!!"

Plavba a pohledy z lodi jsou opravdu fascinující...

Nejlepší pocit je, že nejste jen "tupými turisty" ale spoluvytváříte to show pro ně....

Blížíme se k náměstí san Marco

Tak tady asi opravdu nezakotvíme....

...a tady už vůbec ne...!

A proto hurá do nejbližší úzké uličky.....

... a tam do malebné hospůdky

... pak ještě užít trochu města po svých

Odtud vyplouvali kupci do světa....

...my pomalu k "domovu"

...a nakonec opravdu domů.. S sebou si vezeme suvenýr v podobě zážitku, který určitě nesmaže ani ten pán zapomnětlivosti, myslím z Německa....

Foto: Jarka Feilerová

Autor: Roman Enders | sobota 11.3.2017 9:02 | karma článku: 17.05 | přečteno: 304x

Další články blogera

Roman Enders

Jak se cítíte v Čechách?

Věčné brblání nad tím, jaká jsou Češi čuňata, zatímco všude jinde mají čisto a uklizeno je naším téměř národním sportem. Na druhé straně ale často slyšíme, že nejlépe je nakonec stejně v Hlásné Třebáni u řeky, v Horní Dolní,

6.6.2017 v 16:00 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 868 | Diskuse

Roman Enders

Nezabil jsem vás, zabiju sebe!

Nils Laersen postával ležérně opřen o barový pult. Pozoroval pro něho chaotický a dekadentní cvrkot na parketu, který však měl přesný řád, udávaný chlapíkem od mikrofonu na pódiu.

4.5.2017 v 11:10 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 387 | Diskuse

Roman Enders

Pankrácký Black Out

Instalatér - údržbář bytového fondu měl v totalitní době značně uměle nadstavenu veřejnou vážnost a "moc." Dala se přirovnat téměř k důležitosti lékaře - specialisty. Přitom měl co do činění s poměrně titěrnými věcmi.

6.4.2017 v 10:17 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 398 | Diskuse

Roman Enders

Kde se bere národní hrdost?

Výlet do Krkonoš přece není ničím až tak zvláštním. Pokud se ale povede parta a navíc je skvělé počasí, destinace výletu může být druhotným doplňkem. Zvláště, když vás například právě Krkonoše předtím nikdy moc nelákaly.

2.4.2017 v 11:24 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 332 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Tomášek

Frankfurt 1998

„Podle fotek to tam vypadá jako někde v Atlantě“ projevoval nadšení kámoš, se kterým jsme se chystali do nejameričtějšího města Německa, ne-li celé Evropy.

23.6.2017 v 22:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 77 | Diskuse

Jan Tomášek

Brémy a Východní Frísko 1999

Cílem tohoto prodlouženého víkendu byla cesta na sever Německa až k hranicím s Holandskem, kde se nachází zemička zvaná Východní Frísko...

23.6.2017 v 17:28 | Karma článku: 7.50 | Přečteno: 162 | Diskuse

Lucie Plicová

Fagaraš, rumunské větrné hory

"Fagaraš, Větrné hory, na severu mlha, na jihu travnaté a skalnaté srázy, mezi nimi ostrá hranice... vlny, vichry a déšť na pustém, skalami vroubeném urlejském jezeru...Nekonečné dny pochodu nahoru a dolů."

23.6.2017 v 15:10 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 174 | Diskuse

Pavel Liprt

Obrázky z Kutné Hory - vznosná i architektonicky podmanivá „svatá Barbora“

Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře – odvěký symbol města. Petr Parléř, Matyáš Rejsek, Benedikt Rejt, tři významní architekti a jedna z nejoriginálnějších pozdně gotických staveb katedrálního typu v Evropě.

23.6.2017 v 14:50 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 132 | Diskuse

Lucie Gavendová

Blíženci

Kde se vzala tu se vzala. Žena. Bytost. Stvoření, které se nedá popsat jinak, než čistá energie. Nemůžeš ji popsat, ani uchopit. Zotročit. Vlastnit. Protože je Blíženka.

22.6.2017 v 14:51 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 398 | Diskuse
Počet článků 121 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 638

Původně instalater, potom řidič náklaďáku a mikrobusu. Optimista, pohodář, cestovatel. Nyní 50+,leč vnitřně ,,forever young". Hlavní myšlenka: ,,Aby bylo mezi lidma dobře."

Lidi se ženou kupředu a nekoukají nalevo ani napravo. Já jdu za nimi, seberu co nechali nalevo i napravo a snažím se to ,,recyklovat." To je drobeček mé maličkosti do tohoto gigantického světa lidských duší a osudů.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.