Hurá na kopec! A bude to zase Klínovec!

Hory a lyže v našich končinách patří k nejrozšířenějším zálibám. Jak sám někdy říkám, že jsme nejen v tomto takovým ,,ostrovem Skandinavie ve středu Evropy." S naší partou jsme letos na naše únorové čtyři dny na horách zavítali zpět na Klínovec. Naposledy jsme tam byli v roce 2009.  

Trocha faktografie říká, že se svými 1240 m.n.m je skiareál Klínovec nejvýše položeným lyžařským střediskem u nás. Tento, pro některé z vás možná stále nový fakt překvapil kdysi i mě. I díky němu se středisko stává stále známějším, takže při naši letošní návštěvě jsme ho téměř nepoznali.

Mezitím se naladilo do ,,světové" atmosféry. Nové sedačkové lanovky, dvě z nich s ,,bublinou", nové restaurace. Nové ceny.

Pro kolegy lyžaře z nedalekého Oberwiesenthalu dosáhlo dokonce vyšší úrovně, než to jejich, tak jsou všichni navezeni tady.

Co ale neochvějně přetrvalo už z dob socialismu, jeho věrná souputnice - fronta. Nebo, jak by Poláci velmi jízlivě a tristně řekli: ,,kolejka, pańe!!" To kdybyste náhodou usoudili, že dav stojících lidí zde jenom zevluje a šli si rovnou k okénku koupit skipas.

Zvláště v sobotu vám připadá, že víc lidí se sem už vejít nemůže a přesto fronty u pokladen jsou stále nekonečné a lístky se stále prodávají, jen to fičí. Ať si s lyžema vlezou třeba na stromy!

První a nejznámější sjezdovka areálu, zvaná ,,Dámská" je obsluhována třísedačkou, která samozřejmě nestíhá. Název a označení ,,modrá" přiláká všechno, včetně nelyžařů, jež se vsadili, že to zkusí. Mně název evokuje dámy v dlouhých šatech s kožíškem a kloboukem s jednou tyčí křížem a lyžemi s bambulkami na špičkách. Na to ale rychle zapomeňte. Ve skutečnosti tratí teče nepřetržitý proud lyžařů po celé šíři. Lidé i různě posedávají a polehávají. Řečí ,,traffic reportu" by se řeklo ,,stupeň 4" Vše spíš připomíná jakýsi jarmark či oživlý Ladův obrázek ze školní chodby se zimním mumrajem. Chybí už jen dřevěné prodejní stánky, jež by mohly trať lemovat a kde byste si systémem ,,Drive in" pořídili zavěšené jitrnice nebo preclíky přímo z lyží.

Další sjezdovka - ,,Pařezovka" Název zní dobrodružněji a spolu s červeným označením již spolehlivě odseparuje ,,ryzí" začátečníky a většinu zahraničních návštěvníků. Zde již si zajezdíte komfortně, byť počet lidí je stále velký.

Třetí sjezdovka v pořadí s názvem ,,U zabitýho" označena černě, je exemplárním příkladem o stádnosti lidí a o tom, jak název a reklama prodává. Netřeba dělat nákladné sociologické průzkumy. Název i označení totiž odláká téměř všechny lyžechtivé. Přivábí pouze individua jako jsem já, který to ví, dále pár těch patologicky závislých na adrenalinu plus sebevrahy, jejichž přítelkyně se právě zakoukala do osmahlého cool instruktora. Zde se svezete opravdu báječně. Můžete se rozmáchnout po celé šíři trati, která je pouze Vaše...

Překvapení čeká až dole. Obě tratě - Pařezovka i U zabitýho jsou obsluhovány jednou, zato fungl novou čtyřsedačkou s bublinou s podivným názvem ,,Cine Star Express."Svezení rychlé a pohodlné, fronta nechutná a nudná. Název lanovky evokuje pocit, že by za ty prachy v té frontě mohli pro zabavení něco promítat....A taky že jo! Nad turnikety na LED obrazovce jedou dokola reklamy ubytovacích zařízení a partnerské firmy....

Poslední velká sjezdovka na severním svahu nese název,,Přemostěná."Díky odlehlosti, asi 200m od hlavních lanovek si zde zajezdíte poměrně v klidu a bez větší fronty. Jen název zdejší trojsedačky ,,SUZUKI" mnohým vrtá hlavou, zda je odkazem na komponenty, rychlost či zatím malou, leč stále narůstající asijskou klientelu.

Na jižním svahu byla zrekonstruována a nově otevřena sjezdovka ,,Jáchymovská" s čtyřsedačkou ,,Prima Express" Název i červené označení spolehlivě přiláká davy lyžařů. Nabízí parádní tříkilometrové prosluněné svezení a davům pranic nevadí, že některé její pasáže jsou náročnější, než černá ,,U zabitýho."

Občasné kvílení sanitky a freneticky pojíždějící sněžné skútry s nosítky naznačuje, že vše v takovém mumraji neproběhne bez újmy.

Na tradičního buřta a svařák u stánku zapomeňte. Hlad a žízeň zaženete v mnoha nových avantgardních restauracích. Najíte se komfortně, ale vaše peněženka zapláče. Vysokohorská přirážka je výraznější, než by si zasloužilo oněch 1240m.n.m.

Nyní přejděme k neméně důležité fázi pobytu na horách. Francouzi by ji nazvali jednoduše ,,Aprés" Já to např. nazývám ,,průvodními jevy při a po akci." Po čem se pídí český horomil po lyžování?? Ano správně!! Je to hospoda!

I toto máme samozřejmě z minula ošéfováno. Hospoda ,,U Romana" na náměstí v Kovářské, kde jsme ubytováni je k našemu velkému překvapení zrušena. Poctivá česká putyka s poctivým českým jídlem, pivem, větrákem a stejnojmenným bodrým hospodským!! Závist je holt strašná věc, konspiruji hned možný osud tohoto božského zařízení.

Místo něj v omšelé vesnici vzniklo několik nových zařízení. Díky svým trendy názvům nevzbuzují v nás patřičnou důvěru. Nezbývá nám, než zjistit, co skýtají přízviska, jako ,,bistro, pizzeria, café, herna bar nonstop a jako poslední možnost obrovský hotel Central na náměstí.

Bistro se od ,,hospody" téměř neliší. Známe ho z předešlého dne. Mají dobré pivo a jednoduchá jídla s hranolky. Dnes však bohužel, je tu soukromá oslava.

Pizzeria s koženkovými sedadly je rezervována pouze pro ubytované. Stejně tak Café. Hlad a nervozita stoupá...!

Na řadě je hotel. Pro českého trampa, vodáka a horala téměř sprosté slovo. Hned při vstupu do vestibulu je zřejmý střet kultur. V restauraci je nám profesionálně sdělena již známá situace a to, že jídlo pouze pro ubytované. Jsme pobytu v hotelu zproštěni, zato vyvrženi hladovi na ulici.

Upoutávka na zdi kousek dál hlásá, že po osmistech metrech přijde pohoda. Tedy alespoň v restauraci s tímto názvem. Všichni z posledních sil tuto nekonečnou vzdálenost nakonec urazí. ,,Pohoda" spočívá v arogantním sdělení brunátného pána se zlatým řetězem na krku, že ,,vaříme jen pro ubytované! To je tady ňáká móda?!" už se neudržím. ,,Ať si vás nakrmí, kdo vás ubytoval!"

Až za tejden sleze sníh, budeš rád, když ti sem přijdou dva vagabundi s kytarou na pivo, přemýšlím nahlas už venku. Uplně zdrceni pohostinností tohoto kraje se ploužíme zpět. Všimnu si krámku, jež vypadá jakom masna, ale v jedné části mají rozsvíceno a zahlédnu výčep s pípou. Malá místnůstka, dva místní strejcové a příjemná paní. Na dotaz na jídlo, procezený vzteky mezi zuby odpovídá vlastně uspokojivě: ,,Dnes už nemáme, ale když si objednáte, tak zítra můžete mít menu za 65Kč." Víte, my když něco uvaříme a neprodáme to do dvou hodin, tak to musíme vyhodit."

Proboha, kdo může vymýšlet takhle kacířská pravidla!!? Jedenácté(moje)boží přikázání přece hovoří jasně: ,,Nevyhodíš jídla!!" Ano, vše jasně naznačuje, že svět nezadržitelně spěje k Ragnaroku.

S paní se zatím v pohodě dohodneme. Ale je to až na zítra!!! Teď už se plazíme hlady po čtyřech. Krůček ke kanibalismu!

Dovedete si představit místo, kde se k vám nejštědřeji postaví zařízení s přízviskem ,,bar-herna-nonstop?" My už teď ano, ač jsme ho původně chtěli obejít velkým obloukem. Měli tam mraženou pizzu. Dokonce dva druhy! A příjemnou servírku a Capteina Morgana. Odříkaného chleba největší kus! Člověk se musí stále učit pokoře.

Život je boj i v době, kdy ,,je přece všechno!!"

Už se moc těšíme na příští rok na Klínovci!